Prostor strahovské Sedmičky nesedne každé kapele, což, jak už jsme párkrát zažili, může skončit menší katastrofou. Proto jsem byla zvědavá, jak si s ním poradí Vivian Girls, které se do Česka přijely podívat už podruhé a do klubu tohoto typu se dle mého názoru hodí ideálně. Jak to tedy dopadlo?

Celý večer zahájila kapela Luno. Hned s prvními tóny, jež začala tato pražská čtveřice vyluzovat, jsem provedla klasický akt nasazení špuntů do uší, které by měl povinně fasovat u vstupu každý návštěvník klubu 007. Po chvíli se zvuk naštěstí zlepšil, a tak si i citlivá povaha jako já mohla vychutnat zbytek koncertu bez nich. Temné náladové písně spolu s uhrančivým projevem Emy Brabcové způsobily to, že mi i v tak dusný letní večer, jako byl ten páteční, běhal mráz po zádech. Klidně bych Lunu dovolila, ať se mi kvílením a zvuky vazbících kytar zarývají pod kůži i déle, ale kapela po odehrání kratičkého setu uvolnila pódium hlavním hvězdám večera.

Usměvavá děvčátka z Brooklynu nám přijela ukázat jak to vypadá, když má holčičí hudba koule. Už od začátku se před pódiem vytvořil pořádný kotel, tedy na tak malém prostoru spíš kotlík. Holkám klub evidentně sednul, a tak si koncert užívaly stejně, jako diváci. Zkrátka dělaly čest názvu svého nového alba Share the Joy a sdílely radost. Problémem byl zase a opět zvuk. Zpěv Cassie Ramone zanikal tak, že nebylo rozumět jediného slova. Pozitivní bylo to, že se nová bubenice Fiona Campbell stihla se zbytkem kapely skvěle sehrát. Trojice tak předvedla perfektně nacvičený set. Každý detail, zpomalení na konci skladeb, formu a všechny dvojhlasy měly holky dokonale vypilovány, takže až na příšerný zvuk skoro nebyl rozdíl mezi poslechem desky a živým koncertem. Tady ale narážíme na další zásadní problém. Až na jednu, dvě výraznější hitovky jsou písně Vivian Girls dost jednotvárné. Pořád ty stejné melodické postupy, stejné rytmy, jednotlivé písně do sebe spýlvají a je těžké je rozlišit. Pokud máte při poslechu skladby pocit, že jste tohle už někde slyšeli, můžete si být jisti, že v předchozím songu. To byl zřejmě důvod, proč spousta návštěvníků odešla ještě před koncem koncertu. Holky hrají opravdu dobře, ale vydaly už třetí album, které se nijak výrazně neliší od debutu a dokud nezačnou přicházet s novými nápady a trochu se vyvíjet, bude z toho jen nekonečná nuda, kterou nezachrání ani vysoké nasazení při živých vystoupeních.

Pokud tedy litujete, že jste na koncert nešli, můžu vás uklidnit, že se jednalo pouze o další fajn řadový koncert, jakých můžete zažít mraky, a ze kterých neodcházíte domů s pocitem životního zážitku. Úplně stačí, když si prohlédnete fotky pod článkem a k tomu kouknete na záznam z pátečního koncertu.

[lg_folder folder="Vivian Girls 2011-08" count="22" cols="3" paging="1"]
Foto: Anna Dufková

Podobné články: