Ty, kdo si poslední dva roky žil ve vakuu a neslyšel nestoudnej šlágr Should Have Taken Acid With You od Neon Indian, si najeď na YouTube, tam si to zkopíruj, proposlechni, vrať se sem a můžem zvesela pokračovat. Já nevim jak vy, ale mě tohle před těma dvěma rokama docela slušně zasáhlo. Ten kolovrátkovej a pitomoučkej beat, kterej se bůhvíproč neohraje ani po těch dvou letech, kdy úložnej disk nabobtnal o patnáct giga, je návykovej jak scénář Gilmorovek. Z celý desky, kterou jsem slyšel posléze, jsem dejchat nepřestal. Nebo aspoň ne napoprvý. Každopádně supervlivný média typu Pitchfork evidentně ano. Debut Psychic Chasms se tam třeba stal jednou z velkejch haló senzací roku. Tracky Terminaly Chill nebo Deadbeat Summer se tehdá staly „must have“ domácí diskotéky každýho šamstra s indie fasádou. Vyšel u labelu Lefse, kde mimojiné vydávaj i svěženky Youth Lagoon, Dominant Legs, Bikini nebo prověřený harcovníci Ganglians. Těsně poté vydal ještě alternativní verzi s názvem Mind Ctrl: Psychic Chasms Possessed s remixama YACHT, Javelin, Bibio, The Antlers či Dntel, to jen pro úplnost.

A když už jsme u tý úplnosti, tak ještě před pojednáním o aktuální novince Era Extraña stručný bio okénko, ať nejste ochuzený o pár pikantních faktů ze života tohohle okatýho kudrnáče: narodil se před třiadvaceti lety v Mexiku, vyrůstal v Texasu, jméno Alan Palomo, jak z italskýho brakovýho pornáče. Matka nevim, otec popová stár, první hudební pokusy v pěti letech, první kapely Vega a Ghosthustler kolem puberty a po..ve zkratce.

Po úspěšnym debutu se do studia nakýbloval s veteránama z The Flaming Lips, respektive s Wayne Coynem a nahráli tam spolu krátký epčko s jednim skorohitem Is David Bowie Dying? a jednim soukromym hitem Alan’s Theremin.

Potom už se dostáváme k tý už zmiňovaný novince. Era Extraña je španělskej ekvivalent spojení Divná éra nebo tak něco, nicméně to až tak důležitý není. Důležitější je, že se mu na ní podařilo překročit stín velký prvotiny, a pokud nepodařilo, tak za ní minimálně nepokulhává jako chudej příbuznej, jak je tomu u druhejch alb většinou zvykem. Celý je to přímočařejší, jo, řekl bych popovější, ale jinak žádný hardcore experimenty s domácim zvukem. Pořád se motáme v trojúhelníku synth pop – arielopinkovský retro – chillwave. Hity v poměru vata – dva ku jedný. Polish Girl a hlavně Hex Girlfriend coby statný nástupci starejch švestek. Udělejte si mix nejlepších skladeb z obou alb a máte soundtrack snů. Nahrávalo se v Helsinkách, ale neni to slyšet. Žádný skandinávský melancholie a randez-vous s ledovou královnou se nekonaj.

Celá tahle barevná besídka s Neon Indian neni o velkym umění, ale tupá zábava to taky není. Čisťoučkej pop bez urážky, bez pejorativního nádechu opovržení. Přijďte na něj (plus ještě na We Love) v pátek 25. listopadu 2011 do MeetFactory, uvidíte, jak jsem to myslel.

Podobné články: