Hradčanská Kavárna POTRVÁ hostila ve čtvrtek v rámci indie potrvá francouzský one-man projekt Zero Absolu. Lucas Nak přivezl do Prahy svou lednovou novinku Autømn, která čítá dohromady 13 nahrávek a zvukově pokračuje v duchu jeho starších věcí, které v sobě míchají vlivy post-rocku, indie-troniky a screamo. Ve tvaru písmene U rozestavěné nástroje dávaly tušit, že nás čeká pořádná zvuková jízda s jediným strojvedoucím. A to se také naplnilo. Klávesy, syntetizátor, kytarové efekty a drum-pad dostávaly během vystoupení Zero Absolu pěkně zabrat. Smyčka se vršila na další smyčku a temnou atmosféru kavárny vyplňovala jedna hluková přívalová vlna za druhou.

Zero Absolu netvoří hity, bez kterých byste jeho vystoupení nepřežili, všechny jeho písně mají podobnou kvalitu, takže jsme museli ocenit, že jsme slyšeli řadu novinek a přišlo nám to jako naprosto logický krok. Trojice The Hill, Hello darkness, hello gentle moon a Autømn nás dostala na kolena, stejně jako Lucasovo Nakovo introvertní chování. Když se chtěl poradit se svým manažerem (kamarádem/spolucestovatelem), tak si ho prostě zavolal na pódium a šeptal mu do ucha. Zbytečně, francouzsky neuměl v sále možná vůbec nikdo.

Povedená byla i projekce, která vizuálně doplnila už bez tak výborný výkon Zero Absolu. Obrazové koláže ze starého New Yorku, striptýz (ten jsem prošvihl při čekání na pivo), nebo transportní systém v člověku vyvolávaly lehce klaustrofobické pocity ze života na této planetě, jejich těkavé zpracování ale ladilo s muzikou a posouvalo náš zážitek o stupínek výš. Ke konci byla atmosféra v sále tak uvolněná, že Lucas Nak nedokázal odmítnout naše skandování “one more song” a ještě jeden kousek vrhl vstříc hladovému publiku. Českou slovní přestřelku mezi ním, diváky a manažerem s větami typu “pocem zlato” zmiňuji jen proto, abyste si dokázali představit, jaká pohoda tu večer v POTRVÁ vládla.

Foto: Dušan Krejdl