Album Mezzanine z roku 1998 od bristolských Massive Attack je dodnes mým nejoblíbenjěším kusem téhle kapely ve sbírce. Jde o temné, kouřem z hořících trosek osobností nasmrádlé album, které se s každým dalším poslechem kóduje skrz krevní destičky hloub do vaší vlastní DNA. Tady, rezistentní proti všem imunologickým pochodům vašeho já, na jedné straně rozsévá všudypřítomný neklid, na straně druhé působí jako mírné sedativum. Začněte s jakoukoliv písničkou z téhle desky, nemůžete se zmýlit. Teardrop s Liz Fraser z Cocteau Twins vybírám proto, že už její geneze je sama o sobě symbolická.

Původně se písnička měla jmenovat No Don’t a zpívat jí měla Madonna. Ta se do melancholického drnkání harfy zamilovala a nakonec odešla velmi zklamaná. Zbytek, tehdy tříčlenné kapely, si totiž prosadil Elizabeth. Ta začala pracovat na textu zrovna v době, kdy zemřel její blízký přítel Jeff Buckley a Teardrop je vlastně tak trochu i o jejím vztahu k němu. Dlouhá a těžká píseň měla obrovský úspěch, desítka v britské hitparádě mluví sama za sebe. I našinci se s ní setkávali pravidelně při závěrečných titulcích seriálu Dr. House. Teď se do ní ponořte vy sami…